Kdy si na úředníka stěžovat

28.2.2016, Zbyšek Hlinka

Někteří lidé volí při jednání s úředníkem strategii “já jsem ten blbej” a splní vše, co mu úředník řekne. To dobře funguje v případech, kdy se vám úředník snaží pomoct a je připraven spolu s vámi najít nějaké schůdné řešení. Že vám v nějaké situaci nevyhoví přesně tak, jak vy si přejete, ještě nemusí znamenat, že má zlou vůli. Situace může být taková, že to po vašem prostě nejde, takže musíte najít jinou cestu, jak se dobrat k cíli. Pokud vám tedy úředník jasně nehází klacky pod nohy, určitě si na něj nestěžujte. Poškodíte tak zbytečně nejen jeho, ale v důsledku i sebe. Pokud máte rozhovor nahraný (doporučuju!) a podaří se vám při jednání se vytočit, jděte domů, dejte si panáka a je-li možný odklad případu, několik dní chladněte. Poté si přehrajte záznam a hledejte, kde děláte chybu vy. Pokud u sebe žádnou chybu nenajdete, zkuste nahrávku pustit někomu jinému, který má v dané oblasti více zkušeností. Třeba pak přijdete na možné řešení.

Můžete však narazit na úředníka, který má zcela nesmyslné, či dokonce nezákonné požadavky. Motivace může být různá – od skutečně zlého úmyslu, přes kompenzaci nějakých mindráků, prostou hloupost a nekompetenci až po strach z toho, že bude trestán nadřízenými za nějaké zanedbání. Jenže takové jednání vás může poškodit, až zlikvidovat (zejména, pokud podnikáte). Nezbývá, než se začít bránit. Také se může stát, že úředník prostě udělá chybu, pak se jí ale bojí přiznat a začne se zamotávat do lží, aby se z problému vyvlékl. Tím vás však také začne poškozovat. Opět – nebojte se bránit se.

Můžete se dostat do stavu, kdy na vaší straně také není vše zcela v pořádku a nechcete úředníky zbytečně vydráždit. Pak nezbývá, než udělat vše pro to, aby na vaší straně bylo v pořádku vše, co je možné. Pak už zbývá jen překonat strach – uvědomte si, že vaším největším nepřítelem není ani zlovolný úředník, ale váš vlastní strach.

Pokud vás úředník už poškodil, dejte mu šanci uznat omyl a záležitost napravit, než si na něj začnete stěžovat.  Pokud je škoda vratná. Každý uděláme někdy chybu a potřebujeme mít prostor k nápravě. Pokud ani to nepomůže, pokračujme dál.

Jak rozpoznat situaci, kdy má smysl uvažovat o stížnosti?

  • Požadavky úředníka jsou stále stupňovány. Při každé další návštěvě musíte ještě doložit to či ono. Případně vám opakovaně vrací dokument k doplnění dalších náležitostí.
  • Jdete řešit nějaký konkrétní problém, úředník ale téma stočí jinam a začne vymýšlet problémy, které s původním účelem vaší návštěvy přímo nesouvisí, na původní požadavek vám nedá odpověď. Tedy uvádí vás v omyl.
  • Označí vaše dokumenty za nedostatečné, chybné či vadné, přestože jsou v pořádku.
  • Tvrdí opak toho, co jeho kolega (jeden z nich patrně nebude mít pravdu).
  • Nekompromisně trvá na svém způsobu řešení (tzv. „přes to nejede vlak“). Většinu životních situací lze vyřešit vícero způsoby. Není-li možné ze zákona (sic!!!) řešit problém po vašem, úředník by vám měl pomoct nalézt jiné řešení. Tedy pokud přes to nejede vlak z vaší strany…
  • Je arogantní a naznačuje vám, že s vámi zatočí, protože si ho nahráváte.
  • Vyžaduje cokoliv nad to, co po vás vyžaduje zákon.
  • Vyžaduje po vás doklady, které si sám může obstarat (například v rámci úřadu), nebo vás svým postupem zatěžuje, zdržuje, oddaluje vyřešení vaší záležitosti, způsobuje vám zbytečné dodatečné náklady.
  • Vyžaduje přímo nebo nepřímo (ale očividně) úplatek. Tohle je však rovnou na trestní oznámení, ničím jiným se v takovém případě nezdržujte.

Uvědomte si, že ze zákona je tu úředník pro vás, nikoliv vy pro něj a má povinnost vám vycházet vstříc, je-li to možné.

§ 4 Správního řádu

(1) Veřejná správa je službou veřejnosti. Každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc.
(2) Správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné.
(3) Správní orgán s dostatečným předstihem uvědomí dotčené osoby o úkonu, který učiní, je-li to potřebné k hájení jejich práv a neohrozí-li to účel úkonu.
(4) Správní orgán umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy.

Před požadavky nad rámec zákona vás dokonce chrání ústava:

Listina základních práv a svobod, čl. 4
(1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.

Pokud zjistíte, že úředník s vámi jednal nesprávně, neotálejte dlouho. Pokud se jedná o menší provinění, řešte problém stížností – nejbližšímu nadřízenému úředníka. Samozřejmě písemně a tak, abyste měli potvrzení o předání stížnosti. Tedy přes podatelnu, nebo ideálně pomocí datové schránky. Všechny takové doklady si pečlivě archivujte. Pokud je problém větší a dosahuje rázu trestného činu, pak se co nejdříve obraťte na policii. Vznikne-li vám jednáním úředníka škoda, nejprve ji uplatněte u příslušného úřadu dle zákona č. 82/1998 Sb. Pokud bude požadavek odmítnut, nebo nebude vyřízen do 6 měsíců, můžete se obrátit na soud.

Nelamte si hlavu tím, že si úředníky vydráždíte. Pokud vás úředník začne prokazatelně poškozovat, máte už problém tak jak tak. Stát utahuje šrouby a zvyšuje pokuty za všemožné přestupky občanům, nenechte si tedy líbit různé ústrky a šikanu ze strany úředníků. Po aktivních krocích vůči nějakému úředníkovi můžete využít následujícího ustanovení správního řádu, podle kterého můžete vyloučit z jednání úředníka, který vás poškodil. Po stížnosti, žalobě nebo podání trestního oznámení se prakticky nutně úředník stává podjatým (můžete důvodně očekávat, že se o tom dozví):

Vyloučení z projednávání a rozhodování věci
§ 14
(1) Každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu (dále jen “úřední osoba”), o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit.
(2) Účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil. O námitce rozhodne bezodkladně usnesením služebně nadřízený úřední osoby nebo ten, kdo má obdobné postavení (dále jen “představený”).
(3) Úřední osoba, která se dozví o okolnostech nasvědčujících, že je vyloučena, je povinna o nich bezodkladně uvědomit svého představeného. Do doby, než představený posoudí, zda je úřední osoba vyloučena, a provede potřebné úkony, může tato osoba provádět jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(4) Představený úřední osoby, která je vyloučena, za ni bezodkladně určí jinou úřední osobu, která není k vyloučenému ve vztahu podřízenosti. Usnesení o tom se pouze poznamená do spisu. Nelze-li určit nikoho jiného, bezodkladně o tom uvědomí nadřízený správní orgán a spolu s tím mu předá spis. Nadřízený správní orgán postupuje podle § 131 odst. 4.
(5) Vyloučena je též ta úřední osoba, která se účastnila řízení v téže věci na jiném stupni. Důvodem vyloučení není účast na úkonech před zahájením řízení nebo na výkonu kontroly prováděné podle zvláštního zákona.
(6) Ustanovení předchozích odstavců se nepoužijí pro vedoucí ústředních správních úřadů.

Máte obavu, že se vám budou mstít kolegové úředníka? Pak si o to pečlivěji vše nahrávejte a mějte na paměti, že se může jednat o trestný čin. V každém případě se jedná o protiprávní jednání:

§ 175 Stížnosti
(1) Dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany.
(2) Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; odpovědnost za trestný čin nebo správní delikt není tímto ustanovením dotčena.
(3) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán písemný záznam.
(4) Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení. Tento správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.
(5) Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.
(6) Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal.
(7) Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.

Nezapomínejte však na to, že pokusíte-li se ustanovení o podjatosti zneužít a znepřátelíte si celý úřad, nakonec se to stejně obrátí proti vám.

Může se stát, že k vám přijde úředník na kontrolu a bude vás prudit nějakými nesmyslnými požadavky. Dle Kontrolního řádu č. 255/2012 Sb. § 9 bod f a § 12 odst. 3 má kontrolující povinnost doručit vám protokol o kontrole. Pokud na to „zapomene“, s chutí tuto skutečnost zmiňte ve stížnosti, vedle stížností dalších. Mám opakovanou zkušenost, že jsem se musel zápisu domáhat, přestože jsem ho měl obdržet automaticky. V případě úřední kontroly můžete také vznášet námitky proti průběhu či závěrům kontroly (§ 13), což je něco jiného než stížnost a není to předmětem tohoto článku.

 

Napsat komentář